Architektura
Jako všechny obory řeckého umění i architektura se řídila základním filosofickým názorem: „ Bohové jsou dokonalí a lidé se jim chtějí svou činností přiblížit“ krása těla = mravní hodnota.
Základním prvkem byl architrávový systém. Užíval se nejprve na jednoduchých stavbách ze dřeva, později na kamenných. Jeho zdokonalením vznikly 3 typy sloupu, které tradičně musely splňovat kánon (vzor) – jako např. na překladu (kladí) vlys a na něm tympanon - trojúhelníkový vzor. 3 TYPY: 1) dórský=mužský–nejstarší–hl.stavby archaické doby; hlavice, dřík s kanelováním, ale neměl patku 2) iónský = ženský – měl 3 části - dřík s jemnějším kanelováním, patku a hlavici (zde volutový motiv) 3) korintský– měl také všechny 3 části, pouze hlavice byla zdobena tzv.akantovým vzorem (tvar listu) Monumentální stavby, zejména chrámy, se v Řecku tedy budovaly architrávovým systémem, v němž na sloupech spočíval vodorovný architráv a na něm vlys a tympanon. Většina chrámů měla pravoúhlý půdorys – předsíň, vlastní svatyni s kultovní sochou a zadní předsíň, v níž se ukládaly chrámové poklady a obřadní náčiní, stály na stupňovité podnoži a byly ze všech stran obklopeny sloupy.
Chrámy bývaly v raných dobách zasvěcovány bohyním (např.chrámy v Argu a v Olympii zasvěcené Héře). Už v 6.století př. Kr.vznikají první chrámové stavby na athénské Akropoli, centrální chrám Parthenón byl postaven v pátém století. Apollónův chrám v Korintu postavený v robustním dórském slohu pochází ze 6.století, chrám v Delfách z rok 490. Řecké chrámy byly vždy polychromované, a to zvenčí i zevnitř. Některé z nich měly kolosální rozměry, např. Artemidin chrám v Efesu s dvojitým sloupořadím, který byl považován za jeden ze sedmi divů světa, Apollónův chrám ve Figaleii či tzv.PROPYLAJE (2 samostatné bloky – Pinakotéka a Bibliotéka), monumentální brána athénské Akropole.
V době vlády Perikla se dovršuje na athénské Akropoli nejznámější dílo starověkého Řecka- kultovní místo zasvěcené Pallas Athéně. Její kultovní sochu ze zlata a slonoviny zhotovil jeden z nejslavnějších řeckých sochařů všech dob Feidás z Athén. Zobrazené náměty (hl.na tympanonu a vlysu) oslavovaly mýtickou minulost Athén i hrdost Athéňanů na úspěchy své demokratické obce. K Parthenonu se vstupovalo již zmiňovanou mohutnou branou propylaje. V době peloponéské války vznikl na Akropoli ještě chrám Erechtheion, podpírán sloupy v podobě ženských postav (karyatidami) a chrámek Athény Níké, zdobený jemnými reliéfy. V jeho době se také např.postavilo Dionýsovo divadlo, či divadlo Ódeion, v němž se hraje i dnes.